Tónová stupnice – jako tónová stupnice se označuje řada tónů seřazených podle určitého schématu. Každý další tón tvoří stupně, které se označují římskými číslicemi. Stupnice může být vystavěna směrem vzestupným nebo sestupným.
Jako stupnice se označují také možnosti a rozsah tónů, které lze vyloudit z daného nástroje, nebo také rozsah a možnosti lidského hlasu.
Dnes se rozlišují starořecké stupnice, církevní stupnice, moderní stupnice a další stupnice, které mohou být typické pro daný region a folklor.
Moderní stupnice vznikly v období baroka a do značné míry platí dodnes. Jsou založeny na temperovaném ladění. V baroku vznikly dvě sedmistupňové stupnice, a to mollová a durová. Na jejich základě vznikl tonální systém, který obsahuje 24 tónin, z toho 12 mollových a 12 durových, uspořádaných v kvintovém kruhu. Postupem času vznikly také stupnice, které postrádají tonální centrum. Patří k nim dodekafonická stupnice (12 stupňů) a celotónová stupnice (6 stupňů).
