Hudební zvuk – je to zvuk, který vytváří lidský hlas nebo hudební nástroj. Hudební zvuky se dále řadí do stupnice. V Evropě rozlišujeme až osm takových zvuků, přičemž poslední z nich je opakováním prvního v tzv. intervalu oktávy. To znamená, že kmitočet osmého tónu je od prvního vzdálen přesně o oktávu.
Oktávou se označuje soubor zvuků v dané „osmičce“. V každé oktávě lze rozlišit sedm diatonických tónů a také jeden tón, který osmičku uzavírá a zároveň je prvním tónem další oktávy.
Hudební zvuk má určité vlastnosti, díky kterým je možné ho klasifikovat:
- výška zvuku – závisí na základním kmitočtu a vyjadřuje se v hertzích. Lidské ucho dokáže slyšet pouze hudební zvuky v rozsahu od 16 Hz do 20 kHz. Schopnost vytvářet tak velký rozsah zvuků mají velké varhany. Hudební zvuk se nejčastěji omezuje na menší rozsah v hertzích;
- délka zvuku – je to doba, po kterou hudební nástroj daný zvuk vydává. Do značné míry závisí na tom, jak hudebník nástroj používá;
- hlasitost zvuku – ovlivňuje ji amplituda kmitů vzduchu, který zajišťuje přenos zvuku;
- barva zvuku – závisí na kmitočtu a počtu složek zvuku.
